Close

Strašilky – obdivuhodná hra na schovávanou, část 3.

Rozmnožování

Až nám strašilky dospějí, začnou klást vajíčka. Některé druhy je lepí na větvičky nebo zasunují do hlíny. Velká část je však pouze nechává spadnout na zem nebo je odhazuje. U těchto druhů najdeme pak vajíčka mezi trusem. Zde nás překvapí další maskování – vajíčka totiž vypadají jako semínka rostlin. Budeme-li chtít odchovat další strašilky, je nutné tato vajíčka sbírat a dát je líhnout do jakéhosi inkubátoru – postačí plastová krabička s víkem, do kterého provrtáme několik otvorů, na dno nasypeme písek nebo položíme vatu. Podklad je třeba navlhčit. Naskládáme pak vajíčka na povrch vaty či vrstvy písku a pravidelně rosíme. Po určité době, záleží na druhu, nás pak potěší mezi vajíčky nález malé strašilky.

Zajímavé chování

Pozorování fascinujícího vývoje i chování těchto zvířátek vás rozhodně nebude nudit. Strašilky nejsou sice kdoví jací rychlíci, musí se přece tvářit jako list či větvička, ale zkuste si je v té záplavě listí najít. Když o ně zavadíte nebo na ně fouknete, začnou se strašilky rytmicky pohupovat ve snaze napodobit pohyb listu ve větru.

Zvláštností je i způsob rozmnožování zvaný partenogeneze. Když v okolí není sameček, začnou se líhnout mláďata z neoplozených vajíček. Takto se vylíhnou pouze samičky a cyklus tak může pokračovat.

Druhy vhodné pro začínající chovatele

K dostupným druhům vhodným pro začátečníky patří například pakobylka indická Carausius morosus či vzhledově podobná pakobylka rohatá Medauroidea extradentata. Vhodná je i okřídlená a letu schopná strašilka Sipyloidea sipylus. Z mohutnějších druhů je zajímavá a velmi oblíbená strašilka australská Extatosoma tiaratum. Lupenitky nejsou pro začátečníky moc vhodné. Pokud se vám líbí, získejte nejprve zkušenosti s jednoduššími druhy, abyste si ušetřili zklamání z předčasného úhynu.
Co se týče názvů strašilek, mají pouze latinská jména, česká označení jsou jen neoficiální a setkáte se s nimi např. v obchodech.

Nadšený chovatel a biolog.