Rubriky
Pes zdraví

Leptospiróza – nebezpečí pro psy i páníčky

Leptospira scanning micrograph
Leptospira
Leptospiróza patří v současnosti k největším hrozbám pro psy i jejich majitele. Jedná se o zoonózu,
tedy infekční onemocnění přenosné ze zvířete na člověka, jehož následky mohou být fatální. Naštěstí
je možné se před ním chránit jednoletým očkováním.

Původcem leptospirózy je bakterie rodu Leptospira řazená mezi spirochéty, která vypadá jako dlouhá
jemná spirála. Nebezpečí nákazy touto bakterií hrotí z kontaminované vody, bahna, či poškrábáním
nebo pokousáním od infikovaného zvířete. Vstupní branou infekce se může stát jakákoliv ranka nebo
škrábanec na kůži či sliznicích, stejně jako nepoškozený povrch oka. Za hlavní roznašeče infekce u nás
platí potkani, jejichž infikovanou močí se leptospiry dostávají do kaluží, do půdy, ale třeba i na povrch
potravin ve skladech supermarketů. Dříve byla leptospiróze nemocí z povolání, jíž se hlavně nakazili
pracovníci na jatkách, řezníci a podobné profese. Dnes se však díky vysoké oblibě stanováním,
rybaření a jiných outdoorových aktivit, stejně jako díky rozmachu chovu domácích zvířat, leptospirou
může nakazit téměř každý.

Leptospiróza může proběhnout bezpříznakově, případně se projevovat jako lehká chřipka, s příznaky
trvajícími několik dní. Takzvaná blaťácká horečka je formou leptospirózy, připisované infekci
L. grippotyphos, která probíhá ve dvou fázích. V té první čekají nakaženého typické chřipkové
příznaky, horečka, bolest svalů nebo hlavy. Druhá fáze má charakter aseptické meningitidy, popř.
meningoencefalitidy. Za zmínku stojí, že těžce probíhající infekce mohou ústit až ve 20-40%
mortalitu. U psa se leptospiróza projevuje apatií, horečkou, zvracením a nechutí k jídlu. Po delší době
nastupuje žloutenka, krvácení na sliznicích a zápach z tlamy způsobený tvorbou vředů. Infekce vede
k selhávání jater a ledvin.

Infekci leptospirou diagnostikujeme sérologickým vyšetřením. Onemocnění se léčí antibiotiky,
v těžších případech je potřeba podpůrná léčba selhávajících ledvin a jater. Ovšem vyléčení
mazlíčka z nemoci nemusí nutně znamenat konec rizika pro majitele psa. Vyléčený pes totiž může
leptospiry vylučovat až jeden rok. Účinnou ochranu proti leptospiróze představuje vakcinace
s účinnou ochranou jeden rok, v současnosti používaná nejen u psů, ale i u koček a fretek. Mezi další
preventivní opatření patří dodržování hygieny, zejména omývání pochutin nasbíraných v přírodě
a vyvarování se pití vody z přírodních zdrojů. Při zpozorování podezřelých příznaků u psa je nutná
návštěva veterináře.

Zdroje:

http://www.vetweb.cz/informace-z-oboru/diagnostika/Leptospiroza-u-zvirat-alidi-%E2%80%93-a-review-I.-dil__s1495x51742.html

http://cs.wikipedia.org/wiki/Leptospir%C3%B3za

http://www.vetweb.cz/Dva-klinicke-pripady-leptospirozy-u-psa__s1492x49157.html

http://nemoci.vitalion.cz/leptospiroza/

Studentka Veterinární a farmaceutické fakulty Brno.

Autor: Barbora Bártová

Studentka Veterinární a farmaceutické fakulty Brno.