Rubriky
Hlodavci Králík

Zakrslý králík a dítě

S nástupem jara, obdobím mláďat, se často pouštíme také do chovu zakrslých králíků. Ne vždy se však podaří vybrat toho správného a ze zakrslého králíka se pak rázem stane králík takřka běžné velikosti. Pro zájemce o chov králíků je možnost výběru z mnoha různých čistokrevných plemen, jedno hezčí než druhé. Ať už vybereme jakékoli plemeno, měli bychom ale poučit hlavně děti o tom, jak o králíka pečovat, ale také jak se k němu pěkně chovat.

Zakrslý králík přivykne na členy rodiny

Kromě vedení králíka k čistotnosti, bychom ho měli jednak přivyknout na ostatní členy domácnosti a také, a to hlavně na děti. Děti se rády se zvířaty mazlí a hladí je, takže je dobré, když je naučíme, jak králíčka správně zvedat, případně nosit. Dítě by si mělo uvědomit, že pokud se o někoho staráme, souvisí s tím nejen radosti, ale také povinnosti, které je třeba plnit. Králíkovi musíme zajistit dostatek pohybu mimo klec, vhodnou stravu, ale také čistý a zdravý příbytek.

Hygiena je základ

Králík je schopný naučit se vykonávat potřebu na jedno místo v kleci. Pokud jej pouštíte doma proběhnout, nebo mu vyhradíte místo na balkoně. Počítejte s tím, že se do klece vrátí vymočit, ale bobky bude trousit klidně po bytě nebo po celém balkoně. Vyhradíte-li však králíkovi na balkoně někde v rohu místo pro vykonávání potřeby, může se poměrně brzy naučit chodit tam, a to s obojí potřebou.

Ideální je pořídit mu k tomu nepříliš vysokou, ale dostatečně pevnou misku z plastu. Do ní mu můžete dát například hobliny nebo kukuřičnou podestýlku, pak se bude obsah misky snadno vysypávat a také vyplachovat.

Zdvihání a přenášení králíka

Aby nedošlo při zdvihání a přenášení králíka k žádné nehodě, naučte se správnému úchopu a ten pak předveďte i dětem. Rozhodně nikdy nezvedejte králíka v podpaží, mohli byste mu poranit žebra nebo vnitřnosti. Ani zvedání za uši se nesmí provádět, je to trýznění! Nejlépe uděláte, když ho pravou rukou jistě a pevně uchopíte za kůži za lopatkami na hřbetě a současně ho zvednete a zároveň podepřete levou rukou. Pro správné zacházení je dobré, aby tyto dovednosti znaly i děti.

Spaní v kleci

Zakrslý králík, kterému budete věnovat dostatečnou péči již od samého začátku, si na vás brzy zvykne a bude se radovat z lidské společnosti stejně jako třeba pes. Nedostatek činnosti přes den u králíka vede ke zvýšené aktivitě v noci. To by vás, nebo vaše dítě mohlo rušit, pokud králíka umístíte i s klecí k sobě do pokoje.

Výběr plemene

Když vás vaše dítě už nějaký čas prosí o domácího mazlíčka, můžete mu pořídit právě zakrslého králíka. Péče o něj je mnohem jednodušší než o psa. Děti vyrůstající od malička v kontaktu se zvířaty jsou v pozdějším věku v mnohem empatičtější. Navíc ve svém mazlíčkovi vidí kamaráda, kterému svěřují svá přání nebo se s ním dělí o své problémy.

Pokud v rodině němá nikdo alergii na zvířecí srst, už vám nestojí nic v cestě a můžete jít vybrat mazlíčka některého z následujících plemen: Ruský, Havanský, Durynský, Siamský, Bělopesíkatý černý, Hermelín s modrýma očima, Šedý, Černý, Černostříbrný, Tříslově modrý nebo Beran či Hotot. Každý zakrslý králík je jiný, každý má své kouzlo a specifické rysy.

Mějte však na paměti, že všichni malí králíčci vypadají rozkošně, takže pokud chcete mít opravdu zakrslého králíka, pořiďte si jej přímo od chovatele. Jenom on vám zaručí, že z něj nebudete mít nakonec králíka pekáčového typu. Jako dobré poznávací znamení by měla fungovat malá krátká ouška. Jestli se ještě rozhodujete, zda samečka nebo samičku, možná dejte přednost samičce, samečkové mívají takzvanou kousací pubertu.

Rubriky
Terarijní

Suchozemská želva – nenáročný kamarád na celý život

Chov suchozemských želv je poměrně zajímavý koníček. I když želva není tak aktivní, jako jiní domácí mazlíčkové, potřebuje také dostatek péče, slunce a venkovní výběh. V zimním období na 4 – 5 měsíců, kdy želva spí a sbírá síly na novou sezónu, si i chovatel může dopřát více klidu. Želva se hodí i pro chov v domácnostech, kde není možné mít z důvodu alergie jiné zvíře se srstí.

Suchozemská želva je býložravec potřebující k chovu terárium s odpovídající podestýlkou. Za vhodného počasí je možné nechat želvu proběhnout po zahradě anebo ji dát do ohrádky. Takto může želva strávit prakticky celé léto. Želvy žijí velmi dlouho.

Nejvhodnější krmení

Hlavně v brzkém jarním období je chuť k jídlu u želvy vysoká. Doslova sežere, na co přijde. Je velmi důležité dodávat tou dobou želvě různorodou a přitom vyrovnanou krmnou dávku. Ideální jsou volně rostoucí plevele. V oblibě mají listy jitrocele, slézu, pampelišky, kedluben, vikve, jahod, ostružiníku, vlčího máku, listy lípy nebo vrby, případně zvonek nebo silenku.

Ne každá želva však sežere všechno. Nemělo by se to přehánět s krmením želv salátem, a to přesto, že někteří jedinci si salát velmi oblíbí. Želvy obvykle velmi málo pijí. Doma jim můžeme podávat také strouhané jablko s mrkví, kousky tvarohu nebo čínské zelí.

Potřeba vápníku

Želvy žijící ve volné přírodě si dovedou vápník vyhledat a zužitkovat jej, ovšem želvám chovaným v teráriích musíme vápník přidávat buďto ve stravě anebo ve formě sépiových kostí či speciálních vitamínových směsí. Doma podáváme nejčastěji povařené vaječné skořápky, které nahrazují želvám v přírodě nalezené ulity šneků. Želvy si je hezky okusují, tím dodávají tělu vápník a zároveň si udržují správný tvar rohoviny čelistní kosti.

Vhodné terárium

Do terária o délce cca 1 metr a šířce 50 cm vybíráme jako podestýlku měkkou rašelinu nebo lignocel – drcené kokosové vlákno, které má za úkol nasát vlhkost a tu pak v teráriu udržovat. Vrstva podestýlky by měla být natolik vysoká, aby se do ní želva mohla zahrabávat, což miluje.

Na výšce terária tolik nezáleží. Není rozhodně na škodu, pokud se jí pokusíte zabudovat do příbytku misku s vodou, kterou bude moci využít k pití, ale i ke koupeli. Terárium vybavujeme žárovkou, jejíž teplota by neměla přesahovat 40 °C.

Želva potřebuje odpovídající výběh

V prvé řadě je nutné, ať už je výběh pro želvu jakýkoli, zajistit ho proti úniku želvy podhrabáním se. Počítejte s tím, že želva se dokáže na zahradě celá zahrabat, takže pokud naleznete ohrádku nebo výběh prázdný, neznamená to vždycky, že v něm želva není.

Želva dokáže nejen rychle hrabat, ale také se vyšplhat třeba na zídku apod. Necháte-li ji tedy volně pobíhat po zahradě, není žádnou výjimkou, že se ocitne klidně i u sousedů.

Celoroční cyklus života želvy

Suchozemské želvy mají rády teplo a sucho. Obvykle koncem března zaznamenáme u zimující želvy zvýšený pohyb a pozorujeme vyhrabávání se ze substrátu. Želvu tedy vyjmeme, vložíme do vany s vlažnou vodou a počkáme, dokud se dostatečně nevyprázdní. Pak ji uložíme do terária. Asi po třech dnech aklimatizace se želva začne krmit.

Jakmile se venkovní teploty během května ustálí na vyšších místech stupnice teploměru, začneme s pobytem želvy ve venkovním výběhu. Léto může strávit ve venkovní ubikaci. Koncem léta už by neměla být želva trvale venku.

Tou dobou ji přeneseme do vnitřního terária a při poklesu teploty na 15 °C želvu opět necháme vyprázdnit ve vaně s vlažnou vodou a připravíme ji na zimování. Pro želvu připravíme bedničku cca 60 x 40 cm s výškou cca 40 cm. Dno vysypeme asi 10 cm vrstvou suchého čistého písku. Na něj uložíme želvu a pak ji zasypeme buďto hoblinami nebo suchým bukovým listím. Můžeme ale také použít pouze lignocel – přibližně 3 kostky lisované hmoty. Takto želvy přezimují po dobu 4 -5 měsíců při teplotách okolo 2 až 4 °C.

Rubriky
Kočka

Felinoterapie aneb Zkuste léčbu kočkou

Podobně jako již dlouhá staletí doprovázejí člověka na cestě životem psi, je tomu i s kočkami. Již dávno lidé cítili, že toto soužití je vzájemně velmi výhodné. Není to však dlouho, kdy se zjistily i nejrůznější kladné zdravotní účinky na lidské tělo při soužití s kočkou. Věděli jste, že kočka vám může pomoci snížit krevní tlak a tep? Nebo že pomáhá při léčbě autismu či Alzheimerovy choroby?

Co je to felinoterapie

Felinoterapie je léčebná metoda, při níž lidé s určitými zdravotními obtížemi pociťují zlepšování svého zdravotního stavu díky léčebnému působení koček. I když jste se s touto formou léčby možná ještě nesetkali, využívá se poměrně často. Například ji využívají děti s kombinovaným postižením, autisté, senioři a pacienti s Alzheimerovou chorobou.

Tato terapie se sice teprve blíže zkoumá, ale každý šťastný majitel kočky zcela jistě už tyto léčebné účinky pocítil sám na sobě. Možná, že právě těmto léčebným účinkům vděčí kočky za druhé místo na žebříčku oblíbenosti u nás u lidí.

2 varianty chovu koček

Existuje varianta koček, které žijí převážně doma, ale chodí ven, například na zahradu nebo na dvorek a druhá varianta jsou kočky, které žijí jen doma a ven nechodí nikdy. Všichni chovatelé jsou zajedno v tom, že kočkám, které od narození žijí doma, nechybí pohyb venku. Je-li ale kočka seznámena s venkovním prostředím, pak už pohyb venku vyžaduje. Vhodné je zabezpečit výběh proti úniku kočky.

Co kočka potřebuje

Každý domácí mazlíček má svoje požadavky. Kočky potřebují kočičí toaletu, pelíšek, krmivo a vodu a misky na ně. V oblibě mají i škrabadla. Většina koček se instinktivně jednoduše naučí chodit na kočičí záchod se stelivem, protože jsou zvyklé své výkaly zahrabávat.

Kočičí toalety se prodávají v několika různých variantách. Některé jsou otevřené, jiné s krytem, ale k dostání jsou i automatické, se kterými není práce, neboť se samy myjí a poté i vysuší. Obsahují místo jednorázového steliva hygienické trvale použitelné plastikové granule. Pro chovatele koček to znamená jen občas doplnit sanitační roztok a zajistit připojení ke zdroji studené vody a elektřiny.

Volba správného místa

Je všeobecně známo, že kočky si vybírají svá místa ke spaní samy. Je tedy nanejvýš vhodné posečkat s umístěním jejich pelíšku až do doby, kdy vypozorujeme v domě či bytě jejich oblíbené místo.

Pokud nechcete, aby si vaše kočka brousila své drápky o nábytek, pořiďte jí včas některé ze škrabadel. Pořídíte-li své kočce odpočívadlo, po kterém může šplhat nebo skákat, spát na něm a schovávat se do něj, postavte ho co nejblíže oknu, aby měla vaše kočka dobrý výhled, který obecně kočky milují. Odpočívadlo jim nahradí skákání a šplhání po stromech.

Felinoterapie uklidňuje

A nezapomeňte, až vás příště něco rozčílí, dlouze pohladit svou kočku, sníží vám to tlak a uklidní vás to. Vždyť vaše kočka je přeci takový malý vrnící chlupatý terapeut!

Rubriky
Pes

Prevence je důležitá aneb Proč pravidelně navštěvovat veterináře

Pes je tvor složitý a neméně komplikovaný je i jeho organismus, který je třeba preventivně udržovat. I když si chovatelé a majitelé psů, koček a dalších domácích zvířat často myslí, že prevence se dá skvěle zvládat doma a svépomocí, není tomu tak vždy. Vzpomeňte třeba jen na minulou vycházku, kdy vám vaše štěně proběhlo po ulici s hlavičkou těsně nad chodníkem a doslova všechno z něj vyluxovalo. Už nyní sami víte, že odčervení bude nezbytné.

Výživná kondice mazlíčků

Snahou každého zodpovědného majitele je udržet svého psa nebo kočku v co nejlepší výživné kondici. Někdy se to ovšem může vymknout z rukou i zkušenému chovateli a potřebuje poradit. Jindy jsou tu například dědičné vady a poruchy, které mohou ovlivňovat celé chovy. I v těchto situacích si ví zkušený veterinář rady a nabídneme svým klientům poučení a radu, jak preventivně zasáhnout, aby nedošlo k rozvoji nežádoucích faktorů.

Energeticky zatěžovaní psi

Jindy se chovatelé chystají se svým psem na nejrůznější psí sporty, běh, agility anebo mají představu, že jejich pes bude vykonávat ještě náročnější činnosti. I tehdy v rámci prevence může veterinář poradit s tím, co vyžaduje standard plemene anebo jakou stravu by měli dodávat chovatelé takto energeticky zatěžovaným psů? Jak dosáhnout toho, aby pracovně nebo sportovně vytíženým psům nic nechybělo? Jakými vhodnými pamlsky motivovat psa k větším výkonům anebo třeba jen k poslušnosti? I takové otázky je veterinář připraven vám zodpovědět.
veterina

Dominantní pes

I v případě, že máte dominantního psa, jedince, který zaujímá vůči ostatním členům smečky anebo dalším psům výsadní postavení a není rozhodně ochoten se podřizovat ostatním, může pomoci veterinární lékař. Existují metody, které dokážou efektivně zabránit situacím, kdy se už dominance vašeho psa rozvine natolik, že nebudete schopni jej usměrnit a ovládat. I o tom si můžete v rámci prevence v ordinaci pohovořit. Stejně tak společně můžete probrat třeba vaše obavy z toho, co bude vaše štěně doma vyvádět v době vaší nepřítomnosti, jestliže trpí separační úzkostí. Zajisté se vám dostane odborné rady, jak štěně na samotu přivykat.

Alergický pes

Alergie, jak známo mohou napáchat stejné škody jak u lidí, tak u psů. Pokud se jedná o alergickou reakci na některou ze složek krmiva, nastává obtížné období. V takovém případě jsou dvě zásadní cesty, kterými se může chovatel se svým psem vydat. První cestou je přechod na syrovou stravu, na BARF. Druhou možností je nasazení takzvané eliminační, čili vylučovací diety, aby se zjistilo, která složka stravy dělá psovi potíže. Varianta druhá je časově dosti náročná, neboť trvá celé měsíce, v jejichž průběhu je třeba podávat psovi maso nejlépe vařené například s rýží. Základem této diety je pouhý jeden sacharidový zdroj a voda. Pes se v průběhu diety nesmí dostat k jiné stravě, pamlskům, zbytkům atd. Cílem diety je pozorovat, za jakých okolností dochází u psa k alergickým projevům, měřit je na stupnici 1 – 10 a podle toho vyhodnotit alergeny v jeho stravě. Rozhodně se tato dieta nedá podávat psovi celoživotně! Každý veterinář vám rád podá podrobné informace.

Rubriky
Pes

Jak vychovat psa pro město

Rozdíly v chování mezi psy, kteří žijí ve městech a psy, kteří mají domov na venkově, existují, ať chceme nebo nechceme. Kdo má možnost srovnání, jistě to potvrdí. Přijímáme-li nového čtyřnohého člena rodiny, měli bychom počítat s tím, že existují jistá specifika, kterým by se měli městští psi umět přizpůsobit. Zatímco venkovští psi se s nimi nikdy nemusejí ani setkat.

Časté navazování kontaktů

Neustále, celý život se může váš pes ocitat v situacích, kdy si ho budou chtít pohladit děti nebo cizí lidé a vy i váš pes byste s tím měli počítat. Pes musí vědět, že nesmí nikdy chňapat po ruce a nesmí ani vyskakovat a příliš bouřlivě vítat. V případě velkého psa toto chování může být velmi nebezpečné.

Uklízet se musí i venku

nekakatAbyste vytvořili dobrý vztah vašeho okolí k vašemu psovi, uklízejte po něm. Dělejte to důsledně, všude a vždy. Vyhnete se tak mnoha možným sporům a čisté svědomí je taky k nezaplacení! Nikdy nevíte, kolik párů očí vás sleduje právě v momentě, kdy minete bez povšimnutí hromádku vašeho psa a pokračujete dál ve venčení. A uznejte sami, že ani vám se jistě nelíbí ulice plné psích výkalů, které se odkryjí na zemi v době, kdy odtaje poslední sníh.

Přátelský pes

Psi se musí vždy nejdříve vzájemně očichat, aby se mohli seznámit. To jim dovolte, pokud i druhý ze psů je v pohodě. V hustě osídleném prostředí města však buďte vždy ostražití a soustředění na chování svého psa. Z vašeho psa by měl vyrůst příjemný společník nejen pro vás, ale i pro ostatní psy, se kterými se bude setkávat na procházkách, na psích loukách, kde je povolen volný pohyb psů bez náhubku i vodítka, v parcích atd. Včasnou a správnou výchovou, brzkou socializací štěněte, případně výcvikem či převýchovou problematického psa pomůžete odstranit své obavy z toho, že budete muset nechávat svého nezvladatelného psa doma, zatímco vy vyrážíte ven.

Pozor na lovecké sklony

Vychováváte-li své první štěně, připravte se na to, že bude chtít vystartovat takřka za vším, co se pohybuje, ať už je to kondiční běžec, cyklista, děti na skateboardech anebo kočka či myš. Svému horlivému lovci však musíte dát jasně najevo, že toto chování je naprosto nežádoucí, a že si nesmí všímat ani labutí v parku, kačen na řece, nebo koček pobíhajících po okolí. Pochopitelně nesmí ani v lese běhat za srnčí zvěří anebo za divočáky a zajíci. Povelem NESMÍŠ!, který s ním budete trpělivě nacvičovat, mu musíte takové chování neustále zakazovat!